Zpráva ukazuje, že během pandemie je finanční sektor schopen pokračovat ve financování ekonomiky a finanční stabilita nebyla narušena.

Díky odpovědnosti bank vyšel z krize dokonce kapitálově posílen.

Podle představitelů NBS je důležité, že krize zatím nezanechala trvalejší následky na ekonomice. Firmám poklesly tržby a teprve po ústupu druhé vlny zaznamenaly oživení, byť nerovnoměrné. „Na překonávání potíží zapracovaly zejména samotné podniky, které snížily náklady, a tím do velké míry kompenzovaly výpadky tržeb,“ tlumočil ještě v listopadu výkonný ředitel úseku dohledu a finanční stability NBS Vladimír Dvořáček.

Podle něj pomohla i státní opatření. Mnohé firmy totiž sice vykázaly nižší zisk než před krizí, ale počet těch ve ztrátě vzrostl jen mírně. Původní obavy o velké selhávání úvěrů se postupně zmírnily.

Tyto faktory měly příznivý vliv na ziskovost bank, která však nadále zaostává za mediánem EU.

Zpráva NBS však ukazuje, že navzdory více pozitivním zprávám zde zůstává přítomna určitá nejistota z budoucnosti. Souvisí zejména s některými ekonomickými odvětvími, jako je ubytování či restaurace. Přetrvávají i otázky o dalším vývoji na trhu komerčních nemovitostí. Potíže se splácením stále ještě mohou narůst i při úvěrech domácnostem, speciálně při spotřebním financování.

Ve zprávě národní banka upozornila také na růst cen nemovitostí. „Silný růst úvěrů vede ke zrychlení růstu zadluženosti domácností. Slovensko se v něm opět dostalo do čela zemí EU,“ konstatoval Dvořáček.

Tento vývoj částečně souvisí s růstem příjmů. Avšak objevují se i další rizikové faktory – mnohé domácnosti své dluhy po čase nadměrně zvyšují a prodlužují si dobu splácení. Každá druhá poskytnutá hypotéka se bude splácet ještě v důchodu, některé až po 70-tce.