Země se kvůli výpadkům ve výrobě energií potýká s nejhorší energetickou krizí v historii. Jak informoval server euractiv, o zákazu těžby kryptomen v Kosovu informovala v úterý (4. 1.) ministryně hospodářství Atrane Rizvanolliová. Jak uvedla, rozhodnutí bylo přijato na základě doporučení výboru pro mimořádná opatření k zajištění dodávek energií.

Země s 1,8 milionu obyvatel získává většinu energie z uhelných elektráren, které jsou však zastaralé a potýkají s výpadky v produkci. Navíc podle agentury Reuters Kosovo přes 40 % svých energetických potřeb dováží a v současném období se výrazně zvýšily ceny dovážených energií.

Vzhledem k výpadkům uhelných elektráren a vysokým dovozním cenám energie byly kosovské úřady minulý měsíc nuceny omezit dodávky elektřiny. V prosinci vyhlásili na 60 dní výjimečný stav, který vládě umožnil vyčlenit více peněz na dovoz energie, zavést další omezení dodávek a nová zpřísněná opatření.

Země s 1,8 milionu obyvatel v současnosti dováží více než 40 procent spotřebované energie. Vysoká poptávka panuje v zimním období, kdy lidé elektřinu využívají hlavně k vytápění.

Těžit kryptoměny se díky nízkým cenám energie v posledních letech rozhodlo mnoho mladých Kosovanů. Těžba kryptomen je na vzestupu v severní části Kosova obývané převážně etnickými Srby. Ti kosovský stát neuznávají a odmítají za elektřinu platit. Jeden těžař oznámil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že platí za elektřinu přibližně 170 eur, těžbou kryptomen následně získává kolem 2400 eur za měsíc.

Kryptomeny se v začátcích těžily přes počítačové procesory. Později těžaři přešli na grafické karty, ale v současnosti se u velké části kryptomen využívají výkonné ASIC čipy, které jsou optimalizovány pro spotřebu energie.

Nejznámější kryptoměna bitcoin pokud by byla stát, patřila by mezi třicet největších spotřebitelů elektrické energie.